Přípravná modlitba

Pane Ježíši Kriste, dovol mi, abych tě směl provázet na tvé křížové cestě, jíž jsi za mne vykonal. Pohni mé srdce k upřímné soustrasti s tebou, k lásce k tobě a k lítosti nad mými hříchy, které byly její vlastní příčinou. Uděl mi též všechny milosti, jež jsi mi svou křížovou cestou zjednal.

            Matko Páně, lásky zdroji,

            nechať cítím bolest tvoji,

            s tebou nesu těžký žal!

​

Mám v úmyslu získat všechny odpustky, jež svatá církev této pobožnosti přidělila, a chci je věnovat duším v očistci, zvláště….

 

I. Zastavení: Pán Ježíš je odsouzen k smrti.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Jednorozený Syn Boží, Svatý Svatých, od Piláta úředně i jako člověk nevinným prohlášený, je odsouzen k smrti kříže. –

Proč? Sv. Pavel odpovídá: „Kristus umřel za hříchy naše.“ (1. Kor. 15/3)

„Byli jsme smířeni s Bohem smrtí jeho Syna.“ (Řím. 5/10)

Takového tedy zadostiučinění žádá Bůh za tvůj hřích!

Chápeš jeho tíži? Nestačila by smrt tvoje, sám nekonečný Bůh musí zemřít, aby smyl hřích a zjednal ti odpuštění.

Pane Ježíši, dej mi pochopit, jak velikým neštěstím je pro mne těžký hřích, a jak veliká je tvá láska ke mně! Pohni mé srdce k lítosti, k lásce a vděčnosti!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

II. Zastavení: Pán Ježíš přijímá kříž a vydává se na cestu ke Golgotě.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Jaká to potupa pro Syna Božího, slaveného proroka, mistra, krále! Dřevo kříže musí vléci ulicemi města, tisícihlavým zástupem až na místo popravné! Celý národ židovský, shromážděný v Jeruzalémě, má vidět jeho potupu!

Vidíš, jak Bůh cení hřích? Jakoby mu nestačila k odčinění jeho pouhá smrt jednorozeného Syna, ale vydává ho ještě nevýslovným útrapám tělesným i duševním na křížové cestě.

Pane Ježíši, dej mi milost, abych se díval na hřích očima tvého nebeského Otce, a vlej v mou duši živou hrůzu před každým hříchem!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

 

III. Zastavení: Pán Ježíš klesá poprvé pod křížem.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Po několika krocích klesá Pán pod tíží kříže. – Co zakusil posměchu, kolik utržil ran od svých mučitelů! Slabochem ho nazvali! Mohl si ušetřit toto ponížení, tyto bolesti, mohl si přidat sil, vždyť byl Bůh!

Ale musel klesnout, musel snést tuto potupu, aby tak napravil pýchu a vzpouru, jakou je každý hřích proti Bohu. Ne dřevo kříže, ale tíže lidských hříchů byla tak veliká, že ji ani silný Bůh neunesl.

Pane Ježíši, kéž poznám a uznám zlobu hříchu, pro níž tolik trpíš, kéž tvůj první pád pod křížem je mi ku povstání.

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

IV. Zastavení: Pán Ježíš potkává svou milou Matku.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Jaká to byla bolest pro mateřské srdce, jaká potupa pro něžnou Marii! Setkává se se svým Synem před takovými zástupy, se Synem odsouzeným k smrti nejpotupnější, když se potácí pod těžkým křížem. Kolik utrhačných slov padá tu na její hlavu!

A proč trpí tato Matka nevinná? Protože je naší spoluvykupitelkou a doplňuje oběť Synovu. Jakoby Bohu nestačilo odsouzení Synovo - potupná cesta kříže, ponižující první pád – žádá si bolesti a ponížení Marie!

Jaká to propast zloby každý těžký hřích, když je k jeho odčinění žádáno tolik obětí!

A tys tak lehce hřešil, ba snad dosud hřešíš!

Ó Ježíši, ó Maria, odpusťte mi mou necitelnost a lehkomyslnost, otevřete mi oči i srdce, abych nad ní upřímně zaplakal!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

V. Zastavení: Šimon Cyrénský je přinucen, aby nesl Ježíšův kříž.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Viděli, že se Kristus pod křížem potácí a nechtěli se připravit o pohled na Ukřižovaného, tak přinutili mimojdoucího Šimona, aby nesl Ježíšův kříž.

Ó, jak bolela Pána tato necitelnost! Nikdo se nenašel v těch tisících, kdo by mu pomohl! Ani ti pochopové se nechtěli ponížit, aby poponesli jeho kříž! Ti, kdo by byli chtěli, nesměli, apoštolové si netroufali, nepřátelé odepřeli, a Šimon musel být přinucen. A přece i za ně trpěl!

Ty mu můžeš a smíš ulehčit. Chceš-li.

Nuže, sejmi z jeho kříže svoje hříchy upřímnou lítostí, přijmi a obětuj mu ochotně svůj vlastní kříž a staneš se Šimonem Cyrénským svému Spasiteli.

Pane Ježíši, vzbuď v mém srdci upřímnou soustrast s tebou, hlubokou lítost nad mými hříchy a lásku ke kříži!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

VI. Zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši roušku, aby si utřel svatou tvář.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Statečná Veronika nedbá posměšků, prodírá se zástupy a stírá Pánu Ježíši z tváře prach, krev a hleny. Tak velká láska a neohroženost si zasloužila božské odměny: svatá tvář Boha-trpitele zůstává jí památkou a její jméno bude vyslovováno s úctou do konce věků.

Tobě vtiskl Bůh při křtu svatém bez tvé zásluhy svou božskou tvář do duše. Snad jsi ji prachem a hleny svých hříchů zneuctil, snad jsi ji těžkým hříchem smazal! Ó, nedej se zahanbit slabou ženou, Veronikou, nedbej světa, utři prach a hleny upřímnou lítostí, dej si obnovit obraz Boží ve svátosti pokání a střež ho pilně, ať září božskou krásou po celý tvůj život a zazáří na věčnosti jako tvář Kristova na hoře Tábor.

Odpusť, Pane Ježíši, mou neuctivost, s jakou jsem tvou tvář poskvrnil, a vodou z tvého otevřeného boku ji obmyj!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

VII. Zastavení: Pán Ježíš padá podruhé pod tíží kříže.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Jakmile si Pán odpočinul, vložili mu znovu na ramena břevno kříže. Ale už je slabý, kolísá, kolena se třesou, upadá podruhé. Viz ho jako svíjejícího se červa na zemi v prachu ulice, udeř se kajícně v prsa a zvolej: Má vina!

Zajisté, tvá vina, neboť ony nové tvé hříchy, jimiž jsi mu přitížil, ony opětovné pokusy vzpoury a pýchy, musely být smyty novým ponížením, novým pádem Syna Božího. On musí padnout, abys ty mohl povstat.

Povstaň tedy rychle, polituj a odsuď své hříchy! Tak mu ulehčíš. Posilní ho ještě svým upřímným slibem věrnosti, aby mohl povstat a svou oběť dokončit.

Ó Pane můj, doznávám, že jsem příčinou i tohoto druhého pádu. Odprošuji tě za to, lituji toho a slibuji ti věrnost do posledního svého dechu: pomoz mi, abych vytrval!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

VIII. Zastavení: Pán Ježíš odmítá soustrast plačících žen.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Zastavení plné tajemství: Pán nepřijímá útěchy žen jeruzalémských, ale chce, aby plakaly nad svými syny, kteří měli zahynout pro svou tvrdošíjnost.

Pán Ježíš trpí za tebe, a trpí rád, ale chce, aby jeho utrpení a smrt byly tobě ke spasení. K tomu však nestačí, abys dnes a zítra litoval svých hříchů, nýbrž musíš učinit vše, abys do nich více neklesl. Nemáš-li upřímný úmysl varovat se všech příležitostí ke hříchu a neužiješ-li všech prostředků, abys setrval v dobrém, nevěří Ježíš tvé soustrasti a lítosti, odmítne ji, jako odmítl pláč žen, a přísným pohledem ti bude zvěstovat zavržení. Ujisti ho svou upřímnou vůlí, udělej, co můžeš, abys více nehřešil, a popros ho o pomoc.

Ó Pane Ježíši, je mi hrozně při pomyšlení, že bych měl zase zhřešit. Opravdu míním nikdy více nehřešit, všech příležitostí ke hříchu se varovat a prosím jen o tvou svatou milost, abych své předsevzetí provedl!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

IX. Zastavení: Pán Ježíš klesá potřetí pod křížem.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Poslední pád! Kéž bys nebyl jeho příčinou! Jsou jí ti, kteří nedbají lásky a oběti Syna Božího a setrvávají ve svých hříších a na věky zahynou. Na ty si vzpomněl Pán na konci křížové cesty; ta vzpomínka ho připravila o všechny síly, takže klesl těžce pod křížem a nebyl už s to ho zdvihnout.

Viděl tě snad v onom okamžiku v počtu těch, za které marně vlekl svůj kříž?

Neviděl, jestliže se upřímně polepšíš.

Obnov tedy své pevné předsevzetí nikdy víc nehřešit a popros o milost vytrvalosti. Pane Ježíši, nedopusť, aby tvoje smrt a křížová cesta byla zmařena mou nestálostí! Umučení tvoje posilni mne!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

X. Zastavení: Pán Ježíš obnažen a octem a žlučí napájen.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Král panen, na něhož za celý život nepadl ani stín nečistoty, je tu obnažen před takovým zástupem v pravé poledne! Kdo má ještě stud v těle, pochopí poněkud, jaká muka při tom zakoušel Pán!

Byla nutná, a byla pro tebe. Měla ti dokázat, jak hrozný je hřích nečistoty, ale měla ti zasloužit jeho odpuštění a dost síly, abys zachoval svatou čistotu do své smrti. Draze byla tato milost vykoupena, nepohrdni jí!

Ó Pane můj, odpusť mi, že jsem ti způsobil takovou bolest. Upřímně lituji každé myšlenky, žádosti, každého slova a skutku, který se protiví svaté čistotě. Pro tvé obnažení smiluj se nade mnou a učiň moje srdce podle Srdce svého čistého.

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

XI. Zastavení: Pán Ježíš je přibit na kříž.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Tak svět odplácí! Ruce, jež žehnáním uzdravovaly nemocné a křísily mrtvé, nohy, jež po tři léta neúnavně procházely zemí židů a roznesly tolik požehnání, - jsou probodeny a na kříž přibity.

Jaký to šílený nevděk, řekneš.

A přece, hříšníku, jsi snad vděčnější Pánu Ježíši? Vždyť dle svatého Pavla svým hříchem Krista, Syna Božího, znovu křižuješ a vydáváš v posměch, jako židé, ač ho lépe znáš a dostal jsi od něj více milostí než oni!

Ó Pane můj ukřižovaný, odpusť mi! Hřešil jsem a ani na to nemyslel, že každý můj hřích byl novým křižováním tvých údů a horším nevděkem vůči tobě, než jaký odsuzuji u židů! Ne, nebudu už hřešit! Pro tvé křižování, posilni mne v mém úmyslu.

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

​

XII. Zastavení: Pán Ježíš na kříži umírá.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Dokonáno jest. Všecko člověku dal: svou krev, život, dobré jméno, drahou Matku…

Za to mu člověk nedopřál ani místečka na zemi, kde by mohl zemřít. Přibit na kříži visí mezi nebem a zemí…

Umírá…

Pojď, potěš ho v hodině poslední…

Žízní po tvé lásce, po tvé duši…

Ukřižovaný Kriste, objímám s Máří Magdalénou tvůj kříž. Zatracuji všechny své hříchy, které tě zabily. Odprošuji tě za sebe i za všechny hříšníky. Slibuji ti věrnost. Chci tě milovat z celého svého srdce. Pro své svaté drahé rány smiluj se nade mnou a dej mi své požehnání!

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

XIII. Zastavení: Pán Ježíš je složen z kříže na klín své bolestné Matky.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Na klín Matky položili rozbitou mrtvolu Syna-Trpitele. Spoluvykupitelka lidského pokolení, obětuje to drahé tělo Bohu za lidstvo. Ale co při tom zakouší! Bolesti všech mučedníků dohromady nejsou ničím proti jejím mukám; vpravdě je královnou mučedníků!

Kdož by za svůj pláč se styděl,

Kdyby Matku Páně viděl,

Takým hořem sklíčenou?

Ó pojď ji potěšit, vždyť jsi příčinou jejího žalu. Za tebe trpěl Syn i Matka. Dokaž jí, že netrpěli marně, že miluješ jejího Syna a chceš se spasit.

Matko Páně, lásky zdroji,

nechať cítím bolest tvoji,

s tebou nesu těžký žal!

Dej, ať srdce láskou plane,

Krista ctíti neustane,

aby milost svou mi dal.

K prosbě Matky, Kriste Pane,

dej mi, až má smrt nastane,

dojít palmy vítězství. Amen.

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

XIV. Zastavení: Pohřeb Pána Ježíše do nového hrobu Josefova.

 

Kněz: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti.

Lid: Neboť jsi svým svatým křížem vykoupil svět.

 

Jak tě potěšila, můj Pane, a tebe, Maria, něžná oddanost Josefova. Do svého nového hrobu tě položil…

Hle, Pane, umíráš denně na oltáři při mši svaté smrtí mystickou, když obnovuješ nekrvavým způsobem oběť kříže.

Nabízím ti radostně hrob svého srdce, který jsem očistil upřímnou lítostí a ozdobil věrnou láskou k tobě a Marii. Dovol mi, aby tě tam směl co nejčastěji pohřbít ve svatém přijímání. Posvěť ten hrob, střež si ho a připrav je pro slavné zmrtvýchvstání.

Až mé tělo v hrob se schýlí,

dej, ať duše má tam pílí,

kde se rajská sláva stkví. Amen.

Otče náš. – Zdrávas.

 

V. Smiluj se nad námi, Pane Ježíši Kriste.

R. Smiluj se nad námi.

 

Díkůvzdání

 

Děkuji ti, Pane Ježíši, za všecky milosti, jež jsi mi svou křížovou cestou zjednal. Prosím tě o novou velikou milost, abych se zjednanými milostmi spolupůsobil až do své smrti.

 

Panno Maria bolestná!

Dej mi s tebou zbožně lkáti,

Zmučeného litovati

v každé žití hodině.

Svaté rány těla jeho,

v mukách na kříž rozpjatého

vtiskni mocně v duši mou!

 

Duše všech věrných zemřelých ať pro milosrdenství Boží odpočívají v pokoji. Amen.

 

Křížová cesta ke stažení:

​

​

​

​

​

Zdroj:

BOUZEK, J. Tři křížové cesty: I. Očista srdce. Praha: Československá akc. tiskárna Praha, 1929, s. 66.